Klodzko

Klodzko

Město Klodzko leží na řece Nysa Klodzka, ve středu Kladské kotliny.

První zmínky pocházejí již z r. 981, kdy zde stával opevněný hrad, patřící Slavníkovi - otci sv. Vojtěcha. Hrad na vrcholu Zámecké hory byl důležitým administrativním a vojenským centrem, který ovládal tzv. "polskou cestu" vedoucí z Wroclawi do České kotliny. Sídliště, které se vyvíjelo v podhradí, získalo městská práva před rokem 1223. Po celou dobu město patřilo českému státu, ale tvořilo zvláští územní jednotku. Poloha města při soustředění obchodních cest (z Mezileského průsmyku a průsmyku Polská brána a dál na sever) způsobila za válek časté ničení města. Město bylo vždy po válečných katastrofách rychle obnovováno. Díky častým válkám a ničení hradiště se z Klodzka brzy stal mohutný hrad, který byl v 15.století znovu přestavěn jeho majitelem - Jiřím z Poděbrad. Ten r. 1459 povýšil Kladskou kotlinu na hrabství. Během třicetileté války byl hrad vážně zničen. Na jeho troskách vystavěli Rakušané pevnost - na svou dobu rozsáhlou a na vysoké technické úrovni. V polovině 18. st., po slezských válkách, bylo polské území se Slezskem zbaveno rakouské nadvlády a dostalo se pod nadvládu Pruska. Na příkaz pruského krále Bedřicha II. se pokračovalo v přestavbě pevnosti vybudované Rakušany. Koncem 18. stol. dostalo opevnění svoji konečnou podobu a od té doby nebylo již nikdy dobýváno a sloužilo jako kasárna a vězení - vyjímku tvoří pouze červen a červenec 1807 během napoleonských válek.

V průběhu 2. světové války sloužila pevnost jako vězení válečných zajatců různých národností. Byla pobočkou koncentračního tábora Gross-Rosen a od července 1944 do března 1945 byla provozovnou pro výrobu zbraní firmy AEG, která vyráběla vysílače a radiopřijímače do ponorek a raket. Po skončení 2. svět. války bylo opevnění využíváno jako vojenské sklady. Pevnost Západní a jižní část pevnosti jsou částečně přístupny veřejnosti. Pevnost má rozlohu téměř 20 ha, její severo-jižní délka je 800m a východo-západní šířka je 400 m. Je největším fortifikačním opevněním tohoto druhu v Dolním Slezsku. Jednou z nejzajímavějších části pevnosti je skupina ženijních chodeb - labyrint. Ze strany nejsnadnějšího přístupu do pevnosti je hustá síť chodeb, která umožňovala vyhodit do vzduchu každé místo tohoto svahu v případě, že by nepřítel umístil své dělostřelectvo blízko opevnění.

Další památky Klodzka:

• Kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie - se stavbou začali v 16. stol. Johanité. Kostel je často díky svým architektonickým hodnotám a dekoracím popisován jako největší památka Klodzka. Je zde pohřben Arnošt z Pardubic - první český arcibiskup, který byl studentem klášterního gymnázia v Broumově.
• Kostel Matky Boží Růžencové - vybudován v první polovině 17. st., hodnotné polychromie uvnitř kostela.
• Středověký gotický most, který připomíná miniaturu pražského Karlova mostu, je zdoben šesti skupinami soch.
• Radnice - sídlo místní samosprávy. Dnešní podoba vznikla přestavbou v 19. stol., první radnice byla pravděpodobně vybudována už v 16. století.
• Podzemní turistická trasa, která byla vybudována v průběhu prací, které zajišťovaly Staré město před katastrofickým propadáním v důsledku toku podzemních vod a také z důvodu nedostatečných základů a propadajících se sklepů a chodeb. Tyto chodby byly opředeny legendami - do nedávné doby nebyly zaneseny v žádné mapě nebo plánu města. Tento labyrint je zahrnut do Polského registru památek.