Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 44
TÝDEN: 182
CELKEM: 65949

Centrum společných služeb

DSO Broumovsko se zapojilo do projektu s názvem "Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce", zkáceně také "Centra společných služeb" (CSS).

logo

Meziobecní spolupráce

DSO Broumovsko se zapojilo do projektu Svazu měst a obcí ČR „Podpora meziobecní spolupráce"

Podpora KHK

Projekty "DSO Broumovsko“, "Evidence vývozu odpadů a třídění a sběr kuchyňských rostlinných olejů a tuků z domácností", "Projektové dokumentace rybníků na Broumovsku" a "Malé letní dovádění pro dospělé a pro děti" byly podpořeny z rozpočtu Královéhradeckého kraje v rámci dotačního titulu Program obnovy venkova.

KHK

Poděkování

Poděkování panu Josefu Ptáčkovi za poskytnutí nádherných fotografií ke vzniku těchto webových stránek. www.ptacekjosef.cz

Navigace

Obsah

Významné osobnosti Broumovska

 

  • TGM
    Navštívil Broumov v době svého prázdninového pobytu u Švorčíků ve Velkém Dřevíči roku 1903. Termín cesty byl náhodný, 8. září byl v Broumově otevřen nový evangelický kostel. Masaryk chtěl poznat německý Broumov a slavnost ho zajímala především jako politické vystoupení velkoněmecky, protirakousky a protiklerikálně orientovaných broumovských Němců.

  • JOHANN GEORG ADALBERT HESSELIUS (1630 - 1695)
    Byl nejstarším synem váženého broumovského měšťana Baltazara Hesselia, z 1. manželství. Otec, Baltazar Hesselius, byl významným klášterním úředníkem, správcem klášterního panství v době třicetileté války. Také byl uváděn jako listovní písař, podle některých pramenů byl na sklonku života broumovským primasem. Zemřel 1680. Johann Georg Hesselius absolvoval broumovské klášterní gymnázium v roce 1650 a podnikl cestu do ciziny - Tyrolsko, Bavorsko, Itálie. Když se vrátil, zahájil v roce 1651 kariéru jako městský úředník, roku 1651 byl písařem a výběrčím daní, od roku 1665 byl císařským výběrčím cla a současně v letech 1665 - 1670 městským fojtem a v r. 1670 městským písařem. Toho roku se stal správcem broumovského panství a v této funkci setrval až do své smrti. Nejvyšší funkce v soudní správě města a poté správcovství celého panství svědčí o velkém vzdělání a zároveň přirozené autoritě, kterou si tento broumovský měšťan dokázal získat mezi svými spoluobčany i u klášterní vrchnosti.
    Za své účetnické činnosti byl Johann G. Adalbert Hesselius autorem několika rukopisů, které se zachovaly dodnes a jsou nejen památkami historické ceny, ale mají provděpodobně i nespornou estetickou hodnotu.
    Pravděpodobně nejstarším titulem, který Hesseliovi zajistil proslulost do dnešní doby, je originální Urbář broumovského panství sepsaný v letech 1676 - 1677. Dnes je uložen ve fondech SOA v Zámrsku. R. 1976 text urbáře vydal Vratislav Šmelhaus v edici "K dějinám osídlení".
    Pravděpodobně v roce 1680 či 1681 vznikla další pozoruhodná práce Hesseliova - Kronika poddanské rebelie na Broumovsku r. 1680. Je uložena v knihovně Národního muzea.

  • LENKA ŘEHŮŘKOVÁ - MALINOVÁ A VÁCLAV HYBŠ
    Dirigent, aranžér, trumpetista a zpěvačka jeho orchestru. Jejich tváře je možno vidět v TV, v časopisech, ale i v broumovských či polických ulicích. Vrstveníci je znají nejen ze školy, ale i z tancovaček, na nichž se třeba z broumovské Střelnice nebo polické Sokolovny odráželi k budoucí popularitě.

 

SLAVNÍ ŽÁCI BROUMOVSKÉHO GYMNÁZIA

 

  • DAVID BITTNER (1607 - 1672)
    - byl předním z prvních žáků klášterního gymnázia a studia jej přivedla k zájmu o Broumovsko a jeho historii. Sepsal kroniku Broumova, kterou vydal v roce 1875 W. W. Tomek v Praze.

  • FRANZ JOSEF LIEBIG (1799 - 1870)
    Známý velkoprůmyslník a podnikatel v textilním průmyslu. Otec - Franz - byl tkadlec, matka pocházela z Rychnova n. Kněžnou. V roce 1843 s bratrem vedli přádelnu, od r. 1850 vlastnili také sklárny ve Svárově a Železném Brodě. Jméno Liebigů se dostalo do historického podvědomí, protože v r. 1870 v jejich továrně ve Svárově vypukla 1. organizovaná stávka v Rakousku - Uhersku.

  • MUDr. FRANZ CELESTÝN OPITZ (1810 - 1866)
    Lékař, pocházel z Heřmánkovic. Na gymnáziu studoval v letech 1822 - 1828. Stal se vrchním lékařem a v r. 1847 jako první lékař Rakousku zavedl narkózu.

  • JOSEF TISCHATSCHEK (1807 - 1866)
    Známý operní pěvec, pocházel z Teplic nad Metují. Na gymnáziu začal studovat 1822, ale studia nedokončil a odešel do Vídně, kde se stal zpěvákem divadla U Korutanské brány. Dále působil ve Štýrském Hradci, v Drážďanech, v Praze. V německé opeře se seznámil s vynikající pěvkyní Vilemínou Schroeder - Dunriestovou, která se stala jeho partnerkou.
    Tischatschek se stal osobním přítelem Richarda Wagnera, který mu umožnil ztvárnit jako prvnímu pěvci některé role (1842 - titulní role v premiéře Wagnerovy opery Rienzi). A. Tischatschek má pamětní desku v rodných Teplicích nad Metují.

  • JULIUS LIPPERT (1839 - 1909)
    Historik, etnograf a politik. Působil jako učitel na německých školách v Litoměřících a Českých Budějovicích. Také působil v Berlíně, od roku 1871 byl poslancem zemského sněmu. 1888 byl zvolen do říššské rady, kde působil až do r. 1898. Aktivně se zabýval dějinami - především sociálními dějinami Čech. Napsal dílo Sozialgeschichte Boehmens.

  • P. BEDA FRANZ MENZEL
    Ve 20. století nejvýznamnější historik broumovského kláštera a Broumovska, v jeho osobě vrcholí pozoruhodná řádová kronikářská a dějepisecká tradice, tvořená řadou vynikajících autorů, z nichž některí významem své práce daleko přesáhli okruh působnosti řádu a hranice regionu.

  • ALOIS JIRÁSEK

  • FRANTIŠEK BENEŠ
    Narodil se 17.6.1955 v Broumově a v současnosti žije v Dolním Adršpachu. Je akademickým malířem - textilním výtvarníkem.

  • PhDr. STANISLAV BRANDEJS
    Narodil se 12. 11. 1891 v Polici nad Metují, většinu života strávil v Praze.Byl to historik našeho kraje. Studoval v gymnázium v Broumově a ukončil je maturitou v r. 1911. V Praze na univerzitě studoval slovanskou a germánskou filologii. Zemřel 13. 4. 1957.

  • ADOLF TINZMANN
    Byl osobností, která v 1. pol. 20. století nejvíce odpovídala představě umělce reprezentujícího výtvarnou kulturu na Broumovsku. Narodil se roku 1876 a zemřel v roce 1965. Samo jméno Tinzmann se stalo známým pojmem již ve 2. pol 19. století, díky působení Adolfa Tinzmanna staršího ( 1843 - 1927 ), autora malířské výzdoby v celé řadě kostelů a kaplí na Broumovsku, malíře nástěnných dekorací v městském divadle, v několika místnostech kláštera... A.Tinzmann ml. absolvoval vídeňskou akademii, poté spolupracoval s otcem na zakázkách pro církev.

  • JOSEF ŠKVORECKÝ
    1. září 1949 nastoupil jako učitel v Polici nad Metují. Učil tam jeden školní rok 1949 - 1950 a několik měsíců v následujícím školním roce. Mezi jeho žáky tehdy patřil i známý dirigent Václav Hybš. Pamětníci tvrdí, že v Polici nebydlel, ale dojížděl z Náchoda. Zmínku o Broumově můžeme nalézt v jeho novele Zákony džungle a v románu Mirákl.
    J. Škvorecký krátce působil v Broumově na jaře 1950. Při problémech s ubytováním mu pomohl převor broumovského kláštera, který mladému učiteli poskytl klášterní celu. V ní však byla taková zima, že tam Škvorecký vydržel jen jednu noc. Ovšem právě z ní vytěžil povídku, která vyšla v rámci jeho spisů ve svazku nazvaném " Tři povídky a epilog o Líze a mladé Wertherové ". Další noc přespal Škvorecký v hotelu a zbytek svého pobytu trávil ve vile zdejšího výtvarníka, hudebníka (a místního bohéma) Josefa Ulrycha.

  • URŠULA KLUKOVÁ
    Herečka odstartovala svou dráhu z legendárního broumovského souboru Kladivadlo. Poté hrála v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v pražském Ateliéru, Semaforu a divadle Jiřího Grossmanna. Narodila se v polské Nové Rudě a do Broumova se přistěhovali začátkem roku 1947, když bylo Uršule kolem šesti let.

  • MARIE LOEWENSTEINOVÁ - STRYJOVÁ
    Tato spisovatelka se narodila 3. 11. 1931 na Ukrajině ve vesnici Dembrovka. Její rodina patřila k silné české menšině žijící ve Volyňské oblasti. V roce 1947 přišli Stryjovi na Broumovsko, do Božanova. Marie začala studovat na broumovském gymnáziu, kde 1951 maturovala. Její maturitní vysvědčení ani maturitní práce se bohužel nedochovaly. Po maturitě odešla studovat na filosofickou fakultu University Karlovy v Praze, kde studovala polonistiku. Patřila k pilným studentům, byla ctižádostivá. Mezi její spolužáky patřili Josef Klíma, Josef Vohryzek, Aleš Haman, Jiří Brabec a další. Našla si práci jako redaktorka SPN, kde se setkala se svým budoucím manželem prof. Beřichem Loewensteinem, historikem a poté uznávaným vědcem žijícím v Berlíně, kam se po smrti své ženy v r. 1978 odstěhoval. Marii práce v nakladatelství neuspokojovala, cítila se sama, měla problémy s bytem, onemocněla. To vše jí nutilo dívat se na svět pesimisticky. Vše vyřešila dobrovolným odchodem ze života dne 10. 7. roku 1977. Na její přání byla pochována v Broumově.

  • Ing. MIROSLAV ŠMÍD
    Horolezec narozený v Polici nad Metují, nepřehlédnutelná osobnost našeho kraje. Všestrannost jeho postoje k různým generacím se odrazila v tom, že styk s generacemi mnohem mladšími, ale i s těmi nejstaršími, pro něj byl zcela přirozený a nenásilný, přičemž bohatost vědění a duševní rovnováha těch starších byla v podobě skryté úcty jedním z motorů jeho života, stejně jako fantazie a spontánní aktivita těch mladších. Téměř absolutní plnost jeho života byla přirozeným odrazem jeho touhy po poznání, poznání zajímavých lidí, kteří vyhledávali jeho a on je. Právě na cestě po poznání jednom z největších a to sebe sama, se jeho život ukončil. Zemřel tragicky 11. září 1993.
    Účastnil se expedic do Himálaje, uskutečnil mnoho sólovýstupů, napsal dvě knihy - Ze života horolezce a Tropický led.

  • SIGISMUND BOUŠKA
    Katolický kněz - benediktín, spisovatel, básník, překladatel, znalec a sběratel výtvarného umění a čelný představitel Katolické moderny působil na Policku a Broumovsku přes 30 let. Narodil se 25. 8. 1867 v Příbrami, otec byl naddůlní v Březových Horách. V roce 1892 při velkém požáru dolů, při němž zahynulo 369 lidí, zachránil s nasazením života mnoho horníků. Matka, Růžena Wimmerová, byla výborná kreslířka.
    Po maturitě r. 1886 navštěvoval rok příbramský učitelský ústav. O rok později nastoupil na malířskou akademii v Praze. Ještě téhož roku nastoupil do benediktinského kláštera v Břevnově. Po noviciátě studoval bohosloví (1888 - 1891). Seznámil se s Jaroslavem Vrchlickým, Juliem Zeyerem, Jaroslavem Kvapilem, Jakubem Arbesem, Mikulášem Alšem, Juliem Mařákem... R. 1891 složil řeholní sliby a o rok později přišel poprvé na Policko jako kaplan na faru v Machově. Do dění na Policku zasáhl r. 1893, kdy vydal anonymně brožurku Suchodol ve světle pravdy. Za Bouškou chodili do Machova četní hosté: A. Jirásek, V. Mrštík, J. Vrchlický, Fr. Bílek... Velký význam pro Boušku mělo přátelství s Otokarem Březinou. 1. 8. 1898 se stal kaplanem v Polici n.M. 1908 se nechal přeložit do broumovského kláštera, kde působil jako zpovědník, dále pak v roce 1914 v Bezděkově působil jako farář.

  • ALOIS RAŠÍN
    Narodil se v Nechanicích 18.10.1867 a zemřel v Praze 18.2.1923. Studoval na broumovském klášterním gymnáziu, potom přestoupil do českého gymnázia v Hradci Králové. Nedobrovolně odešel z tohoto světa, když r. 1923 podlehl zranění po atentátu.

  • OSCAR TEUBER
    Narodil se 11. 12. 1852 v Křinicích a zemřel 18. 2. 1901 v Dornbachu u Vídně. 1883 - 1888 vydal v Praze u nakladatele A.Haase své monumentální třísvazkové dílo Geschichte des Prager Theaters.

  • JOSEF PALEČEK a LIBUŠE PALEČKOVÁ
    Ačkoli se každý z nich narodil někde jinde, prožili malíř a ilustrátor J. Paleček a jeho žena, režisérka, scénaristka a básnířka L. Palečková, rozená Skočdopolová, své dětství a rané mládí na Broumovsku. On v Meziměstí, ona v Broumově. V jedné gymnazijní třídě se zde dokonce ocitli s jedním cimrmanovským hercem Jaroslavem Weiglem a broumovským starostou Zdeňkem Streubelem.

  • LÍDA NEUMANNOVÁ
    Tato zpěvačka se narodila r. 1949 v Žacléři a od svých šesti let žila v Broumově. Stala se jednou z broumovských legend šedesátých let. Nečekal ji osud na výsluní popularity, netěšila se přízni mocných, právě naopak. Sklízela více trpkosti, zklamání a zrady. Přesto nebo právě proto byla v Broumově oblíbená a mnozí na ni vzpomínají dodnes. S kapelou jezdila koncertovat do NDR, kde se později seznámila se svým druhým manželem.
    Lékař u ní zjistil velmi nízký tlak a nedostatek vápníku. 20. 1. 1984 vyšlo v novinách její úmrtní oznámení s mottem: Pane, děj se vůle Tvá.

  • GUSTAV VACEK (Watzek)
    Narodil se 21. 8. 1821 v rodině zámožného červenokosteleckého kupce Františka Vacka. V letech 1827 - 1830 chodil do kostelecké farní školy, od r. 1830 do r. 1832 chodil do školy v Broumově a v době od 1832 do 1836 byl studentem broumovského klášterního gymnázia. V roce 1836 byl přijat na Akademii výtvarného umění v Praze a stal se žákem Fr. Tkadlíka. Ten si jej vybral ke spolupráci na obrazech pro kostely v Kostelci nad Orlicí a v Rychnově nad Kněžnou. Pod dohledem Kristiana Rubena později namaloval, mimo jiné, obrazy pro kostely v Hluboké nad Vltavou a ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna.
    Na počátku r. 1858 vážně onemocněl. Stálé fyzické a duševní vypětí oslabily malířovi zrak, způsobily vážnou nervovou chorobu a on musel přestat malovat. Vrátil se do Kostelce, navštěvoval Krkonoše, Kladsko, Hor. Slezsko a Prusko. Začal se zotavovat. 1866 byl ve Vackově domě zřízen lazaret pro pruské vojáky, později dům zabrala pruská vojenská posádka. Zničilo a odcizilo se mnoho jeho obrazů. To ho však nezlomilo. Odjel zpět do Prahy. Zhoršující se oční choroba a nezdařená operace v r. 1871 umělce donutily k definitivnímu návratu do Č. Kostelce. Závěr života byl tragický. Zcela oslepl, sužovala ho nervová a srdeční choroba. Z utrpení ho vysvobodila až smrt. Zemřel 1. 10. 1894 a byl pochován do rodinné hrobky na červenokosteleckém hřbitově.