Teplice nad Metují

Teplice nad Metují

Místopis

Městečko na řece Metuji je neodmyslitelně spjato s pojmem "pískovcové skalní město", neboť leží na okraji známých Adršpaško-teplických skal. Je východiskem pro turistické výlety nejen do skal, ale i do blízkého okolí (pozůstatky hradu Skály, zámeček Bischofstein ), pro cyklistické a v zimě lyžařské trasy. Město je místem konáníMezinárodního horolezeckého festivalu filmů.

Teplické skály
- tato lokalita NPR je od Adršpašských skal oddělena Vlčí roklí. Narozdíl od Adršpašského skalního města, kde převládají jednotlivé skalní věže, je Teplické skalní město tvořeno převážně mohutnými skalními bloky ( např. Chrámové stěny).

Památky

• Kostel sv. Vavřince
  byl dostavěn v r. 1724, na místě původního, asi dřevěného, kostela, doloženého v 15. stol. Uvnitř jsou nástropní malby Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení Krista zjevujícího se apoštolům, z doby kolem r.1730. Ze stejné doby pochází bohatě zdobené a vyřezávané barokní zařízení. Hlavní oltář s obrazem sv.Vavřince, po stranách další čtyři oltáře. Ve věži je umístěn 5q těžký zvon. Zvony byly do r. 1916 čtyři. Tři byly použity pro vojenské účely - ponechán byl nejstarší z r. 1503 s českým nápisem.
• Kostel P. Marie Pomocné na Kamenci
  poutní kostel byl postaven r. 1754 stavitelem Boh. Kühnem. Zařízení je barokní. Hlavní oltář zobrazuje P.Marii, doplňují dva boční oltáře. Blízko hlavního vchodu visí obraz zakladatele z r. 1763.
• Zámek v bývalých Horních Teplicích
  renesanční jednopatrová stavba dostavěná r. 1599 Václavem Bohdaneckým z Hodkova. Nyní sídlo Městského úřadu.
• Zámek v bývalých Dolních Teplicích
  barokní stavba dokončená v r. 1664 baronem Václavem Schmiedlem. Slouží jako ústav sociální péče. V zámecké zahradě stojí sochy Léto a Podzim, převezené pravděpodobně v pol. 18.stol. ze zámku v Kuksu.

Dopravní spojení

• Autobusová doprava:
  do Adršpachu, Broumova, Meziměstí, Police n/M a Prahy
• Železniční doprava: trať č. 026: Meziměstí (přípoj do Broumova: trať č. 027) - Teplice n/M – Náchod - 
  Týniště n/O (nádraží ČD: Bohdašín, Teplice n/M hlavní nádraží, Dědov)
• trať č. 047:
  Teplice n/M - Adršpach - Radvanice - Trutnov

Přírodní zajímavosti

• NPR - Národní přírodní rezervace - „menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku“
  Teplické skály
• PP - Přírodní památky - „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk“
  Kočičí skály
  Borek
• MZCHÚ - Maloplošná zvláště chráněná území – na území CHKO Broumovsko se nachází téměř 300 evidovaných lokalit vzácných druhů rostlin, živočichů a zajímavých jevů neživé přírody. Nejvýznamnější území jsou vyhlášena jako MZCHÚ. Celkový počet vyhlášených MZCHÚ je oproti jiným CHKO relativně malý, obě NPR však patří k největším MZCHÚ v ČR. Plán péče o CHKO obsahuje 316 evidovaných lokalit ochrany přírody, z nichž některé by mohly být vyhlášeny jako MZCHÚ, zejména v kategorii přírodní památka, příp. přírodní rezervace. Jedná se například o tato území:
  Hejda (Teplice nad Metují - Lachov)
  Za zbořeništi (Teplice nad Metují - Horní Teplice)

Zajímavosti v okolí

zámeček Bischofstein a zřícenina hradu Skály; vrch Čáp (s výhledem na Krkonoše, Ostaš, Jestřebí hory); zřícenina hradu Střmen v Teplických skalách; Lysý vrch s vyhlídkou na Střmenské podhradí (vstup do Teplických skal)…

Kulturní, společenské a sportovní akce

- město je každoročně místem konání Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu; divadla na Kačeří - představení pod širým nebem v Lachově; Regionální zahrádkářské výstavy; Teplické rockové noci a několika sportovních akcí - Běh Teplickými skalami; kultovní maraton horských kol + silniční závod CANNONDALE RALLYE SUDETY; Teplicko-adršpašská 33 - turistický pochod Adršpašsko-teplickými skalami; Aprílová osmička – závod horských kol; …

Sportovní zázemí

Stadion TJ Slavoj Teplice nad Metují – travnaté fotbalové hřiště, antukové kurty na volejbal, nohejbal a softtenis; SKI areál Kamenec – osvětlená sjezdovka s výrobou umělého sněhu; antukový tenisový kurt ve Střmenské podhradí u SOU společného stravování; množství horolezeckých cest v Teplických skalách a na Bischofstein; malátělocvična v základní škole (gymnastika, volejbal, cvičná horolezecká ministěna) …

Významné osobnosti

Počátkem 19. století proslavil Teplice Josef Antonín Ticháček. Narodil se v Teplicích n. M. roku 1807. Vystudoval gymnázium v Broumově a odešel do Vídně, kde se stal sborovým zpěvákem v divadle. Jeho talent a krásný hlas mu postupně získaly úspěch a slávu. Nepůsobil jen na německých operních scénách, ale také v Polsku, Dánsku, Švédsku. Zemřel r. 1886 v Drážďanech.

Historie

Skalní útvary ovlivnily i kronikáře Teplic a archiváře Vratislava Rutha, který vytvořil znak Teplic: na modrém poli zlatou bránu s cimbuřím, jehož stříška je stříbrná. První patro brány je odděleno od přízemí červenou podezdívkou. Brána je postavena na stříbrné skále. Popis znaku byl do kroniky vložen v říjnu 1949. Teplice nad Metují se staly městem 1. 5. 1972. Počátky osídlení nelze přesně určit. Název říčky Metuje se v písemných pramenech objevuje již roku 1168. Na ochranu důležité zemské stezky spojující Čechy přes Teplicko a Broumovsko s Polskem a Pobaltím, doložené poč. 12. st., vznikla na Teplicku opevněná místa.

Nejpozději v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. tu byly postaveny pevné skalní hrady Střmen a Adršpach. V okolí těchto hradů jsou od 13. stol. doloženy osady, které se staly předchůdci Teplic nad Metují a jeho nynějších místních částí. Teplice jako osada vznikly pod hradem Střmenem.

První písemná zmínka je z roku 1362, kdy byl v konfirmačních knihách, založených prvním arcibiskupem Arnoštem z Pardubic učiněn zápis o "Gusweynsdorf alias Teplitz" - na místě, které patřilo Tasovi z Rýzmburku, příslušníku rodu erbu Třmene.

Císař Karel IV. roku 1348 v zákoníku Majestat Carolina uvedl skalní hrady Střmen a Adršpach jako královský majetek. Byly zbořeny r. 1447 slezskými feudály, což bylo podmínkou k uzavření příměří s Jiřím s Poděbrad. Po porážce husitství v Čechách totiž z těchto hradů husité vedli dál drobné války s katolíky v blízkém Slezsku.

Po zániku Střmene byly Teplice spravovány z tvrze, ležící nad obchodní stezkou z Trutnova přes Teplice do Broumova a dál do Slezska. Asi v 90. letech 16. století dal tvrz zbořit Václav Bohdanecký z Hodkova, který se Teplice zvolil za své sídlo, a na jejím místě dal postavit prostou jednopatrovou budovu.

Po smrti Václava Bohdaneckého r. 1614 byly Teplice rozděleny na Horní a Dolní a od r. 1615 patřily různým majitelům. Horní Teplice drželi až do pol. 18. století Strakové z Nedabylic. V držení panství Dolní Teplice se vystřídala celá řada majitelů. Baron ze Schmiedeln dal r. 1664 postavit v Dolních Teplicích jednopatrový barokní zámek (dnes veřejnosti nepřístupný, účelově využíván), který se stal sídlem vrchnosti a vrchnostenského úřadu.

Počátkem r. 1775, kdy Dolní Teplice patřily baronu Janu Josefovi z Vlkanova, přepadli zámek vzbouření poddaní a hledali zde "Zlatý patent" Marie Terezie, který, jak se bláhově domnívali, rušil v celých Čechách robotu. Zámek byl vypleněn, zámecký archiv zničen a baron držen jako zajatec a rukojmí. Povstání se v několika dnech živelně rozšířilo na Broumovsko a Policko.

K podstatné změně došlo 16. 8. 1834. Tehdejší císař a král Ferdinand I. zv. "Dobrotivý" listinou vydanou ve Vídni oddělil od Horních a Dolních Teplic několik domů s oběma zámky, kostelem a farou a zřídil městečko Teplice nad Metují (Weckelsdorf), vedle něhož existovaly ještě obce Horní a Dolní Teplice. Další listinou Ferdinanda I. ze dne 18. 3. 1835 dostalo městečko 4 výroční trhy a 1 týdenní trh.

V letech 1907 - 1909 byla postavena železniční trať Teplice nad Metují - Trutnov.

V roce 1907 byla dostavěna budova nové a současné Základní školy v Teplicích nad Metují.

V době po první světové válce již žili v Teplicích vesměs němečtí obyvatelé s českou menšinou. Za hospodářské krize získala silné pozice Henleinova nacistická strana, jež otevřeně žádala o připojení Teplicka k Německu. K tomu došlo v roce 1938. Bylo okupováno celé Broumovsko a Teplicko, české obyvatelstvo muselo opustit narychlo své domovy a odejít do vnitrozemí. Teplice n. M. byly osvobozeny 9. 5. 1945.

Po druhé světové válce byl proveden odsun Němců, takže v roce 1947 žilo na zmíněném území 3.311 obyvatel. Roku 1930 to bylo téměř 6.700 obyvatel. Po válce se Teplice opět staly vyhledávanými a začali sem znovu jezdit turisté.

Po roce 1948 došlo k územním změnám: sloučily se Dolní a Horní Adršpach, Dědov s Javorem, Zdoňov s Libnou a Teplice nad Metují s Dolními a Horními Teplicemi a obcí Skály.

V roce 1952 se Teplice n. M. sloučily s Lachovem, který se opět oddělil v roce 1959.

Při další územní reorganizaci v roce 1960 se Teplice n. M. sloučily s Bohdašínem, Dědovem a v roce 1963 s Lachovem.

V roce 1976 se k Teplicím připojily Adršpach a Zdoňov. Toto územní uspořádání přetrvalo do komunálních voleb roku 1990, kdy se oddělila obec Adršpach.